Ceník dopravy naleznete v sekci Vše o nákupu.

Je třeba zboží objednat na prosciutto.cz a vybrat při objednávkovém procesu nejbližší výzvední místo. Je-li objednávka zadána do 11:00, odesíláme tentýž den a zboží je k vyzvednutí následující pracovní den na výzvedním místě. Zákazník je informován sms zprávou, jakmile je objednávka připravena k vyzvednutí.

Ano, všechny naše produkty dovážíme přímo z Itálie.

Ano, vše zobrazené na prosciutto.cz je skladem a je expedované tentýž den při objednávce do 11:00.

Objednávky zadané do 11:00 se odesílají tentýž den a doručují následující pracovní den. Zadáte-li objednávku po 11:00 a přesto potřebujete mít objednávku následující pracovní den, zavolejte nám a pokusíme se expedici zařídit.

Prosciutto je italské slovo pro šunku, ale nejčastěji označuje sušenou syrovou šunku – prosciutto crudo. Vyrábí se z kvalitních vepřových kýt, které se nejprve nasolí a poté dlouhé měsíce až roky zrají v kontrolovaných podmínkách. Celý proces je velmi přísně řízen a vychází z tradičních metod, které sahají až do doby starého Říma. Výsledkem je delikatesa s jemnou strukturou, vyváženou chutí a nezaměnitelnou vůní. Existují i další varianty, jako vařená (prosciutto cotto) nebo pečená šunka (prosciutto arrosto), ale právě sušené prosciutto crudo je v gastronomii nejvíce ceněno.

Parmská šunka, známá jako Prosciutto di Parma, je výjimečný druh sušené šunky, který se vyrábí pouze v přesně vymezené oblasti kolem italského města Parma. Jedná se o prosciutto crudo, tedy syrovou, sušenou šunku, chráněnou označením původu DOP. Výroba probíhá tradiční metodou bez konzervantů – používá se pouze vepřová kýta a mořská sůl. Proces zrání trvá minimálně 12 měsíců, často však i déle. Díky specifickému mikroklimatu a přísné kontrole kvality má parmská šunka jemně nasládlou chuť, měkkou strukturu a charakteristickou vůni. Konzumuje se nakrájená na tenké plátky, často s ovocem nebo pečivem. Více v našem článku Co je parmská šunka? 

Prosciutto di San Daniele je vysoce ceněná italská sušená šunka s chráněným označením původu (DOP), vyráběná výhradně ve městě San Daniele del Friuli. Vzniká z vybraných vepřových kýt bez použití konzervantů – pouze pomocí soli a času. Díky jedinečnému mikroklimatu oblasti a tradiční metodě zvané „pressatura“ má šunka typický podlouhlý tvar s kopýtkem. Zraje minimálně 13 měsíců v přirozených podmínkách. Výsledkem je šunka s jemnou strukturou, mramorovaným tukem, nízkým obsahem soli a sladkou, oříškovou chutí. Každý kus nese originální pečeť „San Daniele“, která zaručuje pravost a kvalitu produktu. Více v našem článku Co je prosciutto di San Daniele? 

Nejlepší prosciutto je takové, které nese označení DOP – tedy záruku původu, kvality a tradiční výroby. Mezi nejznámější patří Parmská šunka - Prosciutto di Parma a Prosciutto di San Daniele, které vynikají jemností, vyváženou chutí a vysokými nároky na výrobu. Pokud preferujete výraznější chuť, ideální volbou je prosciutto s přídavkem pepře nebo chilli. Výběr závisí na osobních chuťových preferencích.

Prosciutto se vyrábí z kvalitní vepřové kýty, která projde dlouhým procesem zrání. Nejprve se kýta očistí, nasolí hrubou mořskou solí a nechá se několik týdnů odpočívat, aby sůl pronikla do masa. Poté následuje sušení a zrání v dobře větraných místnostech s řízenou vlhkostí, často bez použití klimatizace. Během 12 až 36 měsíců se šunka přirozeně vysouší, enzymy rozkládají bílkoviny a tuky, čímž vzniká typické aroma a chuť. Okraje se chrání směsí sádla a mouky. Nakonec je prosciutto podrobeno kontrole vůně a kvality a označeno značkou původu. Více v našem článku Co je prosciutto? 

Nelze jednoznačně říct, zda je lepší jamón nebo prosciutto – záleží na chuti a preferencích. Prosciutto je jemné, nasládlé, máslové, vyráběné bez konzervantů. Jamón Serrano je výraznější a slanější, často s použitím dusičnanů (nikoliv však od nás na Jamon.cz). Jamón Ibérico je nejluxusnější – má komplexní, oříškovou chuť a vysoký obsah tuku, zejména u varianty bellota. Cenově je ibérico nejdražší, prosciutto středně drahé a serrano nejdostupnější. Pokud hledáte delikatesu s jemností, zvolte prosciutto; pro výraznost pak jamón. Více v našem článku Rozdíl mezi parmskou šunkou, jamónem serrano a jamónem iběrico.

Pokud se na prosciuttu objevila plíseň, není třeba panikařit – je to běžný a přirozený jev spojený s tradičním zráním šunky. Plíseň na povrchu je přirozená součást prosciutta, která se záměrně kultivuje při procesu zrání, protože slouží jako ochrana před škůdci. Zůstává pouze na povrchu, neproniká do masa a neznamená, že je produkt zkažený. Stačí ji otřít hadříkem navlhčeným octem nebo vínem, případně odkrojit tenkou vrstvu z povrchu. Vnitřní část šunky zůstává zcela bezpečná a chutná. Plíseň je známkou kvalitního, přírodního zrání bez chemických konzervantů. Více v našem článku Plíseň na prosciuttu.

Prosciutto nemusí být vždy v lednici – záleží na jeho formě. Celé prosciutto s kostí lze před rozkrojením skladovat při pokojové teplotě na chladném a dobře větraném místě. Vykostěné a plátkované prosciutto by však mělo být uchováváno v lednici, zejména pokud je vakuově balené. Po otevření je důležité ho pečlivě zabalit a úměrně rychle spotřebovat, aby nedošlo k vysychání nebo oxidaci. Více v našem článku Jak správně skladovat prosciutto.

Ano, prosciutto a jiné sušené šunky lze zmrazit. Prosciutto musí být dobře zabaleno a musí být zmrazeno co nejrychleji, tj. ideálně po jednom kusu. Naopak rozmrazení by mělo probíhat v lednici.

Prosciutto se servíruje nakrájené na velmi tenké, téměř průhledné plátky, které musí obsahovat libovou i tukovou část – právě tuk dodává šunce jemnost a sladkost. Ideální je podávat ho při pokojové teplotě, aby vynikla jeho vůně a chuť. Plátky se servírují ihned po nakrájení, protože rychle osychají a ztrácejí kvalitu. Skvěle se hodí k čerstvému bílému pečivu, ovoci (například meloun nebo fíky) či k lehkému bílému vínu. Tuk se nesmí odstraňovat – je klíčem ke správnému chuťovému zážitku. Více v našem článku Správné krájení a degustace prosciutta.

Ano, s prosciuttem lze v kuchyni vařit, i když názory na jeho tepelné zpracování se různí. Někteří kuchaři preferují podávat ho výhradně za studena, aby si zachoval svou jemnost, jiní ho ale s úspěchem využívají i v teplých pokrmech. Prosciutto se výborně hodí například do těstovin, gnocchi, masových závitků (např. Saltimbocca alla Romana), ryb, vaječných jídel či k pečené zelenině. V teplé kuchyni se často používají odřezky nebo menší kousky, zatímco plátky se přidávají až na hotové jídlo. Inspiraci a tradiční recepty s prosciuttem najdete například v italských kuchařkách nebo v našich receptech s prosciuttem. Více v našem článku Použití prosciutta v kuchyni.

Prosciutto nemusí být vždy v lednici – záleží na jeho formě. Celé prosciutto s kostí lze před rozkrojením skladovat při pokojové teplotě na chladném a dobře větraném místě. Vykostěné a plátkované prosciutto by však mělo být uchováváno v lednici, zejména pokud je vakuově balené. Po otevření je důležité ho pečlivě zabalit a rychle spotřebovat, aby nedošlo k vysychání nebo oxidaci. Více v našem článku Jak správně skladovat prosciutto.

Bílé tečky na prosciuttu nejsou závadou, ale naopak známkou kvality. Jedná se o drobné krystalky aminokyseliny tyrosinu, které vznikají během dlouhého a přirozeného zrání šunky. Tento proces, zvaný proteolýza, rozkládá bílkoviny na aminokyseliny a pomáhá vytvářet charakteristickou chuť a vůni prosciutta. Krystaly vznikají, když se aminokyseliny přestanou rozpouštět kvůli úbytku vody během zrání. Objevují se hlavně u šunek zrajících déle než 12 měsíců a jsou vnímány jako pozitivní známka tradiční výroby. Více v našem článku Co jsou bílé tečky na prosciuttu?.

Prosciutto s kostí je balené pouze v potravinářském papíru. Horní tvrdá kůže prosciutta slouží jako nejlepší ochrana šunky před vnějším prostředím a zároveň zaručuje optimální kvalitu produktu. Vykostěné kusy prosciutta jsou zabaleny ve vakuovém plastovém obalu.

Prosciutto se má krájet na velmi tenké, téměř průhledné plátky, které musí obsahovat jak libovou, tak tukovou část – právě tuk dodává masu jemnost a sladkost. Plátek by měl být rovnoměrný, nesmí být vyschlý ani zoxidovaný. Krájí se buď ručně na stojanu s kostí, kdy se řeže po vlákně a rovnoběžně s osou šunky, nebo na nářezovém stroji, což je častější způsob v italské gastronomii. Před krájením je nutné odstranit žlutý tuk a případně zoxidovaný povrch. Plátky se servírují ihned po nakrájení při pokojové teplotě, protože jen tak vynikne jejich vůně, textura a chuť. Více v našem článku Správné krájení a degustace prosciutta.

Ano, prosciutto může být součástí zdravé stravy, pokud se konzumuje s mírou. Pravé prosciutto (jako například prosciutto od nás na prosciutto.cz) obsahuje pouze vepřové maso a mořskou sůl – bez chemických konzervantů či aditiv. Je bohaté na bílkoviny, vitamíny skupiny B a minerály jako železo a zinek. Díky dlouhému zrání má snadno stravitelnou strukturu. Je však třeba brát ohled na obsah soli a tuků, a proto je vhodné jej jíst jako delikatesu, ne ve velkém množství.

Prosciutto s kostí váží obvykle mezi 7 až 10 kg, ale samotné čisté masa je z toho přibližně 50–60 %. Zbytek tvoří kost, kůži a tuk, které se při porcování a čištění odstraňují. Ve výsledku tak z celého prosciutta získáte zhruba 4–6 kg masa vhodného ke konzumaci. Množství se liší podle konkrétního typu prosciutta, způsobu zrání a ořezu. Pokud plánujete krájení doma, počítejte i s úbytkem při manipulaci a skladování.

Po obdržení doporučujeme prosciutto na kosti naříznout do dvou měsíců. Po nakrojení je vhodné prosciutto zkonzumovat do 1.5 měsíce. Prosciutto se nekazí, ale vysouší se a tvrdne.

Tvrdá kůže a žlutý zoxidovaný tuk nejsou určené ke konzumaci a je třeba je odkrojit v případě prosciutta s kostí i vykostěného prosciutta.